Tak musím nebo nemusím?

02.12.2019

Ač neznalost zákona nikoho neomlouvá, většina z nás ve svém volném čase paragrafy nepročítá. Snadno se tedy dostaneme do situace, kdy po nás někdo něco chce nebo nám naopak něco zakazuje a my váháme, jak to vlastně je. 

Příkladů je mnoho

Jak s tím můžeme naložit? Zapamatujme si dva odstavce čl. 2, Ústavy České republiky a nebojme se je aplikovat.

(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Státní instituce a ti, kdo v nich pracují (např. lékaři, učitelé nebo úředníci) smí dělat pouze to, co mají dovoleno zákonem a naopak my, lidé, můžeme dělat všechno, co nemáme zákonem zakázané a nikdo po nás nemá právo požadovat, k čemu zákonem nejsme nuceni. Pokud mi tedy někdo tvrdí "musíš/nesmíš" a mně se to nezdá, vycházím zkrátka z toho, že mám pravdu já a pokud si druhá strana myslí opak, ať mě o tom přesvědčí - tedy předloží konkrétní paragraf, kde je to uvedeno. 

         Jak by tedy zněly odpovědi na naše příklady z úvodu? 

Je libo zákon?

Ústava České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,)

Zákon o zdravotních službách (Zákon č. 372/2011 Sb.)

Školský zákon (Zákon č. 561/2004 Sb.)

Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (Zákon č. 301/2000 Sb.)

 

♥ RESPEKTUJ SAMA SEBE ♥
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky